|
|
Kvantitativní zastoupení bakterií rodu Lactobacillus v lidském zažívacím traktu v závislosti na změně stravovacích návyků
Kolísková, Kateřina
Diplomová práce se zabývá problematikou kvantitativního zastoupení bakteriálních rodů v lidském zažívacím traktu v závislosti na změně stravovacích zvyklostí. Začátek literárního přehledu se věnuje obecné charakteristice střevního mikrobiomu a jejímu bakteriálnímu zastoupení. Nejobsáhlejší část patří jednotlivým faktorům, které ovlivňují celkový počet bakteriálních druhů osídlujících střevní mikrobiom. Poslední kapitoly teoretické části jsou věnovány kultivačním a molekulárně biologickým metodám, které jsou využívány pro vyšetření lidského zažívacího traktu. Experimentální část se zaměřuje na rozdíly počtu jednotlivých bakterií ve vzorcích lidské stolice, jejichž přítomnost byla stanovena prostřednictvím kultivačních metod. U rodu Lactobacillus byla provedena izolace bakteriálního DNA, která byla následně potvrzena polymerázovou řetězovou reakcí. U výsledných hodnot byly pozorovány nepatrné změny, přičemž na konci druhého období došlo k nárůstu počtu bakterií druhu L. acidophilus a L. rhamnosus (p < 0,05). S výjimkou rodu Bacteroides měly ostatní bakteriální rody tendenci klesat (p > 0,05). Na základě získaných dat ze záznamů stravy byly pozorovány změny v konzumaci základních makroživin (bílkoviny, tuky, sacharidy) a vlákniny. Pouze u sacharidů a jednoduchých cukrů byl zaznamenán statisticky průkazný rozdíl (p > 0,05). Konečná analýza potvrdila, že změna stravovacích návyků neměla vliv na celkový počet bakteriálních druhů osídlujících střevní mikrobiom.
|
|
|
Staphylococcus aureus - jeho výskyt a možnosti detekce v mléce a mléčných výrobcích
Fenclová, Denisa
Teoretická část práce je zaměřena na shrnutí dosavadních poznatků o S. aureus, jeho patogenezi a výskyt a možnosti jeho detekce v mléce a mléčných výrobcích. Experimentální část práce je zaměřena na stanovení S. aureus využitím různých kultivačních metod. S. aureus byl stanovován pomocí B-P agaru s přídavkem RPF, ClearMilku testu, MicroFastu® a PetrifilmuTM. Stanovení bylo vyhodnoceno následovně: B-P agar s přídavkem RPF > Petrifilm > MicroFast® > ClearMilk test. Další část experimentální práce se věnuje možnosti detekce S. aureus pomocí nově vyvíjeného detekčního biosenozorického systému.
|
|
|
Charakteristika společenstva hub na opadu smrku ztepilého kultivací a analýzou T-RFLP
Kolářová, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Houby mají důležitou funkci při dekompozici jehličnatého opadu a ovlivňují koloběhy živin v lesních ekosystémech. Proto je kladen velký důraz na prozkoumání diverzity těchto organismů. Cílem této práce bylo popsat diverzitu hub smrkového opadu a vývoj tohoto společenstva v čase na lokalitách regenerujích po kůrovcovém poškození. Dalším cílem bylo porovnat lokality lišící se různou délkou tohoto poškození. Lokality byly vybrány v NP Šumava, kde byly instalovány opadové sáčky s jehličím, které se odebíraly v průběhu třech let. Diverzita hub a změny ve společenstvu byly zjišťovány dvěma metodami: kultivací jehlic na 2ř sladinovém agaru a fingerprintovou metodou T-RFLP. Kultivací jehlic na agarovém médiu bylo v průběhu tříleté sukcese získáno dohromady 71 druhů hub z obou lokalit. Pomocí T-RFLP bylo celkově zaznamenáno 122 různých fragmentů. Dominantními druhy byly Scleroconidioma sphagnicola, Thysanophora penicillioides, Hormonema dematiodes, Ceuthospora pinastri, druhy rodu Chalara, Trichoderma polysporum, Mycena galopus a blíže neurčený druh Helotiales sp. 1. Primární saprotrofové se ve společenstvu vyskytovaly hlavně prvních 8 měsíců, poté je začaly nahrazovat bazidiomycety. Vliv různé délky kůrovcového poškození na druhové složení hub se prokázal jako signifikantní. Tyto rozdíly byly mnohem více patrné pro...
|
|
|
Charakteristika společenstva hub na opadu smrku ztepilého kultivací a analýzou T-RFLP
Kolářová, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Houby mají důležitou funkci při dekompozici jehličnatého opadu a ovlivňují koloběhy živin v lesních ekosystémech. Proto je kladen velký důraz na prozkoumání diverzity těchto organismů. Cílem této práce bylo popsat diverzitu hub smrkového opadu a vývoj tohoto společenstva v čase na lokalitách regenerujích po kůrovcovém poškození. Dalším cílem bylo porovnat lokality lišící se různou délkou tohoto poškození. Lokality byly vybrány v NP Šumava, kde byly instalovány opadové sáčky s jehličím, které se odebíraly v průběhu třech let. Diverzita hub a změny ve společenstvu byly zjišťovány dvěma metodami: kultivací jehlic na 2ř sladinovém agaru a fingerprintovou metodou T-RFLP. Kultivací jehlic na agarovém médiu bylo v průběhu tříleté sukcese získáno dohromady 71 druhů hub z obou lokalit. Pomocí T-RFLP bylo celkově zaznamenáno 122 různých fragmentů. Dominantními druhy byly Scleroconidioma sphagnicola, Thysanophora penicillioides, Hormonema dematiodes, Ceuthospora pinastri, druhy rodu Chalara, Trichoderma polysporum, Mycena galopus a blíže neurčený druh Helotiales sp. 1. Primární saprotrofové se ve společenstvu vyskytovaly hlavně prvních 8 měsíců, poté je začaly nahrazovat bazidiomycety. Vliv různé délky kůrovcového poškození na druhové složení hub se prokázal jako signifikantní. Tyto rozdíly byly mnohem více patrné pro...
|
|
|
Určování a diagnostika beta-hemolytických streptokoků v klinické mikrobiologii
VOŘÍŠKOVÁ, Martina
Do rodu Streptococcus náleží grampozitivní kataláza negativní koky, jejichž kolonie jsou i na obohacených půdách někdy velmi drobné. Většina druhů je fakultativně anaerobních. Do tohoto rodu dnes řadíme velký počet druhů s rozdílným významem pro onemocnění člověka, ale i druhy významné pro veterinární medicínu. Mezi beta-hemolytické neboli pyogenní streptokoky důležité v humánní medicíně patří především streptokoky skupiny A a B. Streptococcus pyogenes (skupina A) je příčinou jednak lokalizovaných hnisavých infekcí, jednak invazivních až toxických onemocnění, ale také pozdních následků těchto nákaz. Významné je nosičství beta-hemolytických streptokoků skupiny B (Streptococcus agalactiae) zejména u těhotných, neboť může ohrozit jak rodičku, tak i novorozence. Jsou nejdůležitější původci novorozeneckých meningitid a sepsí. Cílem práce je zjistit informace o způsobu určení a detekce beta-hemolytických streptokoků. Je třeba věnovat pozornost každému streptokoku a správně určit jeho typ kultivačně, případně dalšími doplňujícími metodami. Hlavní roli v diagnostice ještě stále hraje klasická kultivace na běžných (krevní agar) i speciálních obohacených půdách. Každá mikrobiologická laboratoř si sama volí další laboratorní postupy. Jako nejvhodnější se ale jeví použití kultivace pro záchyt beta-hemolytických streptokoků a dourčení jejich typů PYR-testem (pro průkaz streptokoků skupiny A) a latexovou aglutinací (pro potvrzení jiných skupin). Nejčastější kultivační metoda pro průkaz streptokoků skupiny B je stále používaný CAMP-test. Pro vyloučení pozdních následků je často používáno stanovení anti-streptolysinu O (ASLO) nebo antideoxyribonukleasy B (ADNB) v séru. Všechny beta-hemolytické streptokoky musíme pokládat za závažné patogeny a to v kterékoli lokalitě, a proto znalost základních i speciálních laboratorních metod, které vedou k identifikaci jednotlivých typů těchto streptokoků, je pro klinickou mikrobiologii a pro léčbu pacientů velmi důležitá.
|
host ::
RSS.